Mladší žáci přišli o bod v utkání s HC Lužnice v poslední minutě.

Domácí prohrávali již 6:2, změnou v sestavě, zvýšenou bojovností výsledek srovnali. Nešťasně odražený puk od mantinelu před branku a následná dorážka v poslední minutě přinesla vítězství hostů.

Soupeři, kterému jsme měli z prvního kola ligy mladších žáků co vracet, jsme přivítali v sobotu 26. listopadu na stadionu v Milevsku, ve svém druhém domácím působišti. Jednalo se o hráče Lužnice, s nimiž jsme v minulém zápase prohráli 6:10. Úvod utkání nám vyšel výborně a už v páté minutě jsme vedli 2:0. Pak ale jakoby obránci odešli na svačinu, útok také nepomáhal a protihráči si s námi dělali co chtěli. Tolik brejků a přečíslení, které se valili na našeho výborného gólmana, by stačilo na pět zápasů a ne na dvě třetiny utkání jediného. Byli jsme nedůrazní před vlastním brankovištěm, několik gólů padlo z dorážek, pomalu jsme bruslili. A tak jsme po druhé siréně odcházeli do šaten s čtyřbrankovým mankem a málokdo věřil, že se s tímto výsledkem dá ještě něco udělat. Trenér však zamíchal sestavou a najednou se na kluzišti začaly dít věci. Sršňáků najednou bylo všude plno, byli důrazní, nevynechali jediný souboj o puk, zvýšilo se nasazení a rychlost. Soupeř, i když ještě díky naší otevřené hře dozadu několika brejky zahrozil, najednou nevěděl co má hrát. Rozdíl ve skóre se díky naší urputnosti začal snižovat a v patnácté minutě třetí třetiny přišlo zasloužené vyrovnání. Bylo ještě dost času, abychom soupeře porazili, ale v předposlední minutě po nepochopitelných rotacích puku před naším brankářem a malém důrazu při odražení kotouče jsme inkasovali rozhodující gól. Naším hráčům v čele se skvělým brankářem se sluší poděkovat, že zápas nevzdali. Lze jen apelovat, aby tak činili v zájmu kolektivu v každém zápase všichni kluci a nechávali na ledě, i když prohrají, své srdíčko.